- Tytuł:
-
Od Těšína Bezruč: Kvantitativnělingvistický pohled na toponyma ve Slezských písních
Bezruč, from Těšín. Toponyms in Silesian Songs from the viewpoint of quantitative linguistics - Autorzy:
-
Kovářová, Kristýna
Místecký, Michal - Tematy:
-
toponymum
frekvence
klíčové slovo
kolokační analýza
stylometrie
Petr Bezruč
Slezské písně
toponym
frequency
keyword
collocation analysis
stylometry
Silesian Songs - Pokaż więcej
- Wydawca:
- Polska Akademia Nauk. Instytut Języka Polskiego PAN
- Powiązania:
- https://bibliotekanauki.pl/articles/58327395.pdf Link otwiera się w nowym oknie
- Opis:
-
Studie se soustřeďuje na toponyma a jejich roli ve „Slezských písních“ Petra Bezruče (1867–1958), významného slezského básníka a barda. Autoři navazují na své předešlé kvantitativnělingvistické bezručovské bádání, zaměřené na antroponyma („Souboj Géra a Ondry. Antroponyma ve Slezských písních pohledem klíčových slov a kolokací“), a představují tak komplexní obraz vlastních jmen v této sbírce. Cílem studie je pomocí kvantitativních metod – frekvenční a kolokační analýzy a detekce klíčových slov – objasnit fungování místních jmen ve „Slezských písních“, klasifikovat jejich vzájemné vztahy a srovnat je se systémem Bezručových antroponym. Analýzy prokazují, že propria tvoří 30 % klíčových slov „Slezských písní“, jsou tedy důležitým rysem básníkovy poetiky. Antroponyma a toponyma jsou zastoupena stejně frekventovaně. Distribuce geografických názvů odpovídá zipfovské distribuci – Bezruč tedy preferuje úzký okruh jmen, zatímco mnoho dalších využívá pouze okazionálně. Většina toponym je pak orientována do Slezska, ale objevují se i lokality spojené s habsburskou monarchií, antickým světem a exotikou, které většinou slouží jako základní stavební kameny metafor. V kontextu Slezska Bezruč své básně umisťuje především do Těšínska; Opavsko a Hlučínsko jsou zastoupeny spíše v intimně laděných básních. Dalšími důležitými momenty sbírky jsou napětí mezi názvy osídlených a přírodních míst a mnohotvárný lyrický subjekt, který kolokačně spájí čtyři nejfrekventovanější zeměpisná jména textu – Těšín, Beskydy, Ostravici a Dombrovou.
The study focuses on toponyms and their role in “Silesian Songs” by Petr Bezruč (1867–1958), an important Silesian poet and bard. The authors build on their previous quantitative-linguistic research on Bezruč, which focused on anthroponyms (“Géro versus Ondra. Anthroponyms in Silesian Songs as Seen through the Prism of Keywords and Collocations”), and thus present a comprehensive picture of proper names in this poetry collection. The aim of the study is to use quantitative methods — frequency and collocation analyses and keyword detection — in order to clarify the functioning of place names in “Silesian Songs”, to classify their interrelationships, and to compare them with the system of Bezruč’s anthroponyms. Analyses show that proper names make up 30% of the keywords of “Silesian Songs”, they are thus an important feature of the poet’s poetics. Anthroponyms and toponyms are equally frequent. The distribution of geographical names corresponds to the Zipf distribution — Bezruč prefers a narrow range of names, while many others are only used occasionally. Furthermore, most toponyms are oriented towards Silesia, but there are also localities associated with the Habsburg monarchy, Antiquity, and exoticism, which usually serve as building blocks of metaphors. In the context of Silesia, Bezruč places his poems primarily in the Těšín region; the Opava and Hlučín ones are in most cases the settings of his intimately-tuned poems. Other important traits of the collection are the tension between the names of inhabited and natural places and the multifaceted lyrical subject, which links, via collocations, the four most frequent geographical names of the text — Těšín, Beskydy, Ostravice, and Dombrová. - Dostawca treści:
- Biblioteka Nauki
Artykuł